2. Lineární prostor, báze a dimenze, řešení soustav lineárních rovnic, lineární zobrazení, základy maticového počtu

Lineární prostor

Neprázdná množina L se nazývá lineární vektorový prostor nad tělesem R , jestliže je splněno následujících deset podmínek.
  1. Pro každé dva prvky u,vLu,v \in L je jednoznačně určen prvek u+vLu+v \in L nazývaný součet prvků uu a vv.
  1. Pro každý prvek uLu \in L a pro každý prvek λR\lambda \in R je jednoznačně určen prvek λuL\lambda \cdot u \in L nazývaný násobek prvku uu prvkem λ\lambda
  1. u+v=v+uu+v=v+u pro každé dva prvky u,vLu,v \in L (komutativita)
  1. (u+v)+w=u+(v+w)( u+v ) +w=u+( v+w ) pro každé tři prvky u,v,wLu,v,w \in L (asociativita)
  1. Existuje prvek 0L0 \in L . takový, že pro každý prvek uLu \in L platí u+0=0+u=uu+0=0+u=u
  1. Pro každý prvek uLu \in L existuje prvek uL-u \in L takový, že u+(u)=(u)+u=0u+( -u ) =( -u ) +u=0
  1. λ(u+v)=λu+λv\lambda \cdot ( u+v ) = \lambda u + \lambda v pro každé dva prvky u,vLu,v \in L a pro každý prvek λR\lambda \in R.
  1. (λ+α)u=λu+αu( \lambda + \alpha ) u = \lambda u + \alpha u pro každý prvek uLu \in L a pro každé dva prvky λ,αR\lambda, \alpha \in R.
  1. (λα)u=λ(αu)( \lambda \alpha ) u= \lambda ( \alpha u ) pro každý prvek uLu \in L a pro každé dva prvky λ,αR\lambda, \alpha \in R.
  1. 1u=u1 u = u pro každý prvek uLu \in L

Lineární podprostor

Neprázdná podmnožina W vektorového prostoru V nad tělesem T se nazývá podprostorem V , pokud pro libovolné vektory u,vWu,v \in W a libovolný skalár λT\lambda \in T platí:
  • a+bWa+b \in W
  • λaW\lambda a \in W
  • nulový vektor je prvkem W
Množina W je tedy uzavřená vzhledem k operacím sčítání vektorů a násobení vektoru skalárem.

Lineární kombinace

Nechť LL je lineární prostor, v1,v2,...,vnLv_1,v_2,...,v_n \in L  a λ1,λ2,...,λnR\lambda_1,\lambda_2,...,\lambda_n \in R . Prvek λ1v1+λ2v2+...+λnvnL\lambda_1 v_1 + \lambda_2 v_2 + ... + \lambda_n v_n \in L se nazývá lineární kombinace prvků v1,v2,...,vnv_1,v_2,...,v_n s koeficienty λ1,λ2,...,λn\lambda_1,\lambda_2,...,\lambda_n .
  • Lineární kombinace λ1v1,λ2v2,...,λnvn\lambda_1 v_1, \lambda_2 v_2,..., \lambda_n v_n se nazývá netriviální, pokud existuje i{1,2,...,n}i \in \{1,2,...,n\} takové, že λi0\lambda_i \neq 0
  • Lineární kombinace λ1v1,λ2v2,...,λnvn\lambda_1 v_1, \lambda_2 v_2,..., \lambda_n v_n se nazývá triviální, jestliže λi=0\lambda_i = 0 pro každé i=1,2,...,ni=1,2,...,n

Lineární závislost a nezávislost

Prvky v1,v2,...,vnv_1,v_2,...,v_n množiny MM se nazývají lineárně závislé, pokud existuje taková netriviální lineární kombinace těchto prvků, která vyhovuje vztahu i=1naivi=0\sum_{i=1}^{n} a_i v_i = 0 kde aia_i je skalár. V opačném případě jsou lineárně nezávislé.
  • Pro lineárně nezávislé prvky je jediným řešením výše uvedeného vzorce triviální řešení, tedy ai=0a_i = 0
  • Jsou-li prvky lineárně závislé, je možné nějaký z nich vyjádřit jako lineární kombinaci ostatních prvků

Báze

Lineární obal

Mějme množinu MM , která je podmnožinou vektorového prostoru VV . Průnik všech podprostorů prostoru VV , které obsahují množinu M se nazývá lineárním obalem množiny MM .
Zjednodušeně - lineární obal množiny MM podprostor prostoru V . Co obsahuje? Všechny ty prvky, ke kterým se mohu dostat libovolnou lineární kombinací vektorů z množiny MM .
M={i=1naiuiuiM,aiR,i=1,2,3,...,n}\langle M \rangle = \{ \sum_{i=1}^{n} a_i u_i \mid u_i \in M, a_i \in R, i=1,2,3,...,n \}

Báze

Báze vektorového prostoru V je nejmenší množina lineárně nezávislých vektorů taková, že její lineární obal je roven celému prostoru V . V konečně dimenzionálním prostoru dimenze n je bází každá množina obsahující n lineárně nezávislých vektorů.
  • Obal báze prostoru V tvoří celý prostor V
  • Vektory báze jsou lineárně nezávislé.
  • Prostor může mít více bází. Všechny ale mají stejný počet prvků.

Dimenze

Dimenze lineárního prostoru LL je počet prvků báze tohoto prostoru. Dimenzi prostoru LL značíme dimLdim\,L. Dimenzi jednobodového lineárního prostoru L={}L = \{ \emptyset \} pokládáme rovnu 00.
Nechť LL lineární prostor a MLM \subseteq L je lineární podprostor LL pak dimMdimLdim\,M \leq dim\,L.

Řešení soustav lineárních rovnic

AA matice reálných čísel typu (m,n)(m,n), dále xx je jednosloupcová matice symbolů(x1xn)\begin{pmatrix} x_1 \\ \vdots \\ x_n \end{pmatrix} typu (n,1)(n,1) a bb je matice reálných čísel (b1bm)\begin{pmatrix} b_1 \\ \vdots \\ b_m \end{pmatrix} typu (m,1)(m,1). Pak maticovou rovnost Ax=bAx=b nazýváme soustavou m lineárních rovnic o n neznámých. Matici A nazýváme maticí soustavy a vektor bT=(b1,,bm)b^T = (b_1, \cdots, b_m) nazýváme vektorem pravých stran. Připíšeme-li k matici soustavy do dalšího sloupce matici b oddělenou svislou čarou, dostáváme matici (Ab)(A \mid b) typu (m,n+1)(m,n+1), kterou nazýváme rozšířenou maticí soustavy.
Řešení soustavy Ax=bAx=b je takový vektor α=(α1,,αn)Rn\alpha = (\alpha_1,\cdots,\alpha_n) \in R^n, pro který platí: dosadíme-li hodnoty αi\alpha_i za symboly xix_i, pak je splněna požadovaná maticová rovnost, tj.:
A(α1αn)=(b1bn)A \cdot \begin{pmatrix} \alpha_1 \\ \vdots \\ \alpha_n \end{pmatrix} = \begin{pmatrix} b_1 \\ \vdots \\ b_n \end{pmatrix}
Řešit soustavu Ax=bAx=b znamená nalézt všechna její řešení.

Frobeniova Věta

Soustave Ax=bAx=b má řešení právě těhdy, když hodA=hod(Ab)hodA = hod(A\mid b) 

Lineární zobrazení

Pojmem lineární zobrazení (lineární transformace) se v matematice označuje takové zobrazení mezi vektorovými prostory UU a VV , které zachovává vektorové operace sčítání a násobení skalárem. Název lineární je odvozen z faktu, že grafem obecného lineárního zobrazení z reálných čísel do reálných čísel je přímka.
  1. L(u+v)=L(u)+L(v),uU,vVL( u+v ) =L( u ) +L( v ), u \in U,v \in V   (aditivita)