01. Vlastnosti celých čísel, euklidův algoritmus, binární relace, matematická indukce, rekurzivní vztahy

Vlastnosti celých čísel

  • celá čísla ZZ se skládají z přirozených čísel, nuly a záporných celých čísel
  • množina je uzavřena na operaci sčítání, odčítání a násobení

Dělitelnost

Definice: Nechť a,bZa,b \in Z. Řekneme, že aa dělí bb, značeno aba|b, jestliže existuje kZk \in Z takové, že b=akb=a \cdot k. V takovém případě říkáme, že aa je faktor bb a že bb je násobek aa. Také říkáme, že bb je dělitelné číslem aa. Pokud toto není pravda, tak píšeme  a ⫮ b.
  • Číslo dNd \in N je společný dělitel (common divisor) čísel a,ba,b, jestliže dad\mid a a dbd \mid b.
  • největší společný dělitel (greatest common divisor), značeno gcd(a,b)gcd(a, b) je největší prvek množiny jejich společných dělitelů, pokud je alespoň jedno z a,ba,b nenulové.
  • Číslo dNd \in N je společný násobek (common multiple) čísel a, b, jestliže a|d a b|d.
  • nejmenší společný násobek (least common multiple), značeno lcm(a, b) je nejmenší prvek množiny jejich společných násobků, pokud jsou obě a,b nenulové.
  • lcm(a,0)=lcm(0,b)=0lcm(a, 0) = lcm(0, b) = 0
  • gcd(0,0)=0gcd(0, 0) = 0
  •  lcm(a,b)gcd(a,b)=ablcm(a, b) \cdot gcd(a, b) = |a| \cdot |b|
  • čísla a,bZa,b \in Z jsou nesoudělná, jestliže gcd(a,b)=1gcd(a,b)=1

Prvočíslo

  • je přirozené číslo, které je beze zbytku dělitelné právě dvěma různými přirozenými čísly, a to číslem jedna a sebou samým (tedy 1 není prvočíslo)
  • Přirozená čísla různá od jedné, která nejsou prvočísla, se nazývají složená čísla.

Eukleidův algoritmus

Lze jím vypočítat největšího společného dělitele dvou přirozených čísel.
  • vychází z lemmatu: Nechť a,bNa,b \in N, nechť q,rN0q,r \in N_0 splňují a=qb+ra = q \cdot b + r a 0r<b0 \leq r < b. Pak platí následující: dNd \in N je společný dělitel a,ba,b právě tehdy, když je to společný dělitel b,rb,r.
  • gcd(a,b)=gcd(b,r)gcd(a, b) = gcd(b, r)
  • opakovaně hledáme gcdgcd pro dvojici b,rb, r místo a,ba,b

Binární relace

Definice: Nechť A,BA,B jsou množiny. Libovolná podmnožina RA×BR \subseteq A \times B se nazývá relace z AA do BB. Jestliže  (a,b)R(a, b) \in R, pak to značíme aRbaRb a řekneme, že a je v relaci s b vzhledem k R. Jestliže (a, b) / ∈ R, pak řekneme, že a není v relaci s b vzhledem k R.

Druhy relací

  • R je reflexivní, jestliže pro všechna a ∈ A platí aRa. např. “je stejný”
  • R je symetrická, jestliže pro všechna a, b ∈ A platí (aRb ⇒ bRa). “je sourozencem”
  • R je antisymetrická, jestliže pro všechna a, b ∈ A platí ([aRb ∧ bRa] ⇒ a = b). “<=”
  • R je tranzitivní, jestliže pro všechna a, b, c ∈ A platí ([aRb ∧ bRc] ⇒ aRc). “je vyšší; A je vyšší než B, B je vyšší než C ⇒ A je vyšší než C”

Ekvivalence

Definice: Nechť R je relace na nějaké množině A. Řekneme, že R je ekvivalence, jestliže je reflexivní, symetrická a tranzitivní.
0.2.1.1 Třída ekvivalence
Každá ekvivalence rozdělí množinu A na systém disjunktních množin, které pak nazýváme třídy ekvivalence.
Definice: Nechť R je relace ekvivalence na nějaké množině A. Pro a ∈ A definujeme třídu ekvivalence prvku a (equivalence class of a) vzhledem k R jako [a] R = {b ∈ A; aRb}.

Částečné uspořádání

Definice: Nechť R je relace na nějaké množině A. Řekneme, že R je částečné uspořádání, jestliže je reflexivní, antisymetrická a tranzitivní. V tom případě řekneme, že dvojice (A, R) je částečně uspořádaná množina.
Hasseův diagram
  • Uspořádané množiny můžeme zakreslit pomocí Hasseova diagramu.
  • vrcholy představují prvky množiny
  • hrana mezi vrcholy (a, b) nám říká, že a < b a zároveň neexistuje c takové, že a < c < b. Tedy mezi prvky a a b už žádný jiný prvek není. Přitom musí platit, že v grafu je vrchol a níže než vrchol b.

 Počítání modulo

  • Definice Nechť nNn \in N. Řekneme, že čísla a,bZa,b \in Z jsou kongruentní modulo n, značeno a ≡ b (mod n), jestliže n|(a−b).
Nechť n ∈ N. Pro čísla a, b ∈ Z jsou následující podmínky ekvivalentní:
  • ab(modn)a\equiv b (\mod n)
  • existuje kZk \in Z takové, že a=b+kna=b+k \cdot n
  • amodn=bmodna \mod n = b \mod n, tj. jsou si rovny zbytky po dělení číslem n.
Vlastnosti
Nechť nNn \in N, uvažujme a,b,u,vZa, b, u, v \in Z takové, že aumodna \equiv u \mod n a bvmodnb \equiv v \mod n:
  • a+bu+vmodna+b \equiv u +v \mod n
  • abuvmodna-b \equiv u -v \mod n